|
|
Trestněprávní nástroje boje s organizovaným zločinem
Šmejc, Marek ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
77 Trestněprávní nástroje boje s organizovaným zločinem Abstrakt Rigorózní práce pojednává o fenoménu organizovaného zločinu, přičemž v úvodu práce je tento fenomén zkoumán z hlediska kriminologického, trestněprávního a samozřejmě rovněž z hlediska historického. V rámci úvodních stránek se práce zabývá pojmem organizovaného zločinu, přičemž zde bylo zohledněno několik odborných názorů, avšak snahy o zachycení jevu organizovaného zločinu pojmově, natož pak empiricky, naráží pro mnohotvárnost a zvláštnosti jevových forem na četné obtíže. Opakovaně je zde upozorňováno na důležitost tohoto tématu, která vychází jednak ze závažného ohrožení veřejného zájmu, které organizovaný zločin představuje, a také z probíhajících mezinárodních i vnitrostátních debat o nutnosti zlepšení nástrojů k jeho potlačení. Dále se autor zabýval platnou právní úpravou, a to jak vnitrostátní, tak mezinárodní. V závěru druhé kapitoly je pak zvláště věnována pozornost trestnému činu účasti na organizované zločinecké skupině. Další kapitola rigorózní práce je pak zaměřena na rozdělení nástrojů boje s organizovaným zločinem na právní, institucionální a politické. Následně se autor zabýval vybranými trestněprávními nástroji boje s organizovaným zločinem, přičemž se jednalo zejména o některé nejproblematičtější nástroje, resp. takové...
|
|
|
Použití agenta a otázky policejní provokace
Řepíková, Kristýna ; Dvořák, Marek (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Použití agenta a otázky policejní provokace Abstrakt Předkládaná práce se zaměřuje na operativně pátrací prostředek použití agenta, zakotvený v § 158e zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestním řádu). Ten je hojně využíván při vyšetřování té nejzávažnější kriminality, jako je kriminalita organizovaná, drogová, či terorismus. Ideální se jeví situace, kdy agent při své činnosti vystupuje v postavení tzv. agenta kontrolora, jenž je právem aprobovaným konceptem. Skutečnosti zjištěné agentem kontrolorem zákonným způsobem je možné užít za důkazy v konkrétní trestní věci. Agent kontrolor však velmi snadno může svým jednáním vstoupit do role tzv. agenta provokatéra. Policejní provokace je ze strany Evropského soudu pro lidská práva a soudů českých označena za nepřípustnou techniku, jejímž procesním dopadem v dané trestní věci je nepoužitelnost důkazů získaných na jejím základě, a to pro jejich absolutní neúčinnost. Institutu použití agenta a s ním spojeným otázkám policejní provokace se v dané práci věnuji následovně. V první kapitole dochází k uvedení do problematiky operativně pátrací činnosti, do níž operativně pátrací prostředky, vedle podpůrných operativně pátracích prostředků, spadají. To je klíčové pro pochopení samotné podstaty institutu použití agenta. Stejně tak dochází k vymezení dvou...
|
|
|
Použití agenta v trestním řízení
Dvořák, Marek ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
1 POUŽITÍ AGENTA V TRESTNÍM ŘÍZENÍ THE USE OF AN AGENT WITHIN A CRIMINAL PROCEDURE Mgr. Marek Dvořák Rigorózní práce (2019) ABSTRAKT Předkládaná práce pojednává o jednom z efektivních nástrojů boje proti organizovanému zločinu, kterým je použití agenta. Použití agenta je jedním z taxativně vymezených operativně pátracích prostředků upravených trestním řádem, a to konkrétně ustanovením § 158e TŘ. Lze hovořit o silně ofenzivním instrumentu podléhajícím relativně složité právní regulaci, jenž mnohdy jako prakticky jediný umožňuje získání objektivních poznatků ze spletitého prostředí (nejen) konspirativně jednajících organizovaných zločineckých skupin. Zároveň se však použití agenta mnohdy dostává do kolize s vysokým standardem základních lidských práv garantovaných nejen právem vnitrostátním, ale též právem mezinárodním. Problematika si proto vyžaduje taktéž zkoumání aspektů mezinárodních, včetně judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Rigorózní práce je členěna (bez úvodu a závěru) do celkem 4 větších kapitol, v nichž autor rozebírá řešenou problematiku v celé její šíři, přičemž se nevyhýbá ani otázkám méně obvyklým či kontroverzním. V rámci jednotlivých pasáží jsou autorem uváděny ke zvážení jeho názory de lege ferenda, které následně stručně shrnuje v závěrečné kapitole práce. První část provádí...
|
|
|
Použití agenta v trestním řízení
Dvořák, Marek ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
1 POUŽITÍ AGENTA V TRESTNÍM ŘÍZENÍ THE USE OF AN AGENT WITHIN A CRIMINAL PROCEDURE Mgr. Marek Dvořák Rigorózní práce (2019) ABSTRAKT Předkládaná práce pojednává o jednom z efektivních nástrojů boje proti organizovanému zločinu, kterým je použití agenta. Použití agenta je jedním z taxativně vymezených operativně pátracích prostředků upravených trestním řádem, a to konkrétně ustanovením § 158e TŘ. Lze hovořit o silně ofenzivním instrumentu podléhajícím relativně složité právní regulaci, jenž mnohdy jako prakticky jediný umožňuje získání objektivních poznatků ze spletitého prostředí (nejen) konspirativně jednajících organizovaných zločineckých skupin. Zároveň se však použití agenta mnohdy dostává do kolize s vysokým standardem základních lidských práv garantovaných nejen právem vnitrostátním, ale též právem mezinárodním. Problematika si proto vyžaduje taktéž zkoumání aspektů mezinárodních, včetně judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Rigorózní práce je členěna (bez úvodu a závěru) do celkem 4 větších kapitol, v nichž autor rozebírá řešenou problematiku v celé její šíři, přičemž se nevyhýbá ani otázkám méně obvyklým či kontroverzním. V rámci jednotlivých pasáží jsou autorem uváděny ke zvážení jeho názory de lege ferenda, které následně stručně shrnuje v závěrečné kapitole práce. První část provádí...
|
host ::
RSS.